Marie Černá
Úspěšná spisovatelka a vítězka Zlatého oříšku 2008
Maruška má za sebou úspěchy v celostátních literárních soutěžích, jako je Svět očima dětí, Příbram Hanuše Jelínka, nebo soutěž Dopiš Ivonu Březinovou, kde obsadila první místa. V roce 2008 jí také vyšla první kniha Ramand. V současné době spolupracuje s Dětskou tiskovou agenturou a připravuje talkshow s finalisty Zlatého oříšku.
Jak ti pomohl úspěch v soutěži Zlatý oříšek v dalším rozvoji?
I když jsem si oříšek přála získat už jako malá holka, nikdy mě nenapadlo, co všechno by mi mohl přinést. Po novoročním odvysílání mně z nakladatelství Modrý slon nabídli, jestli bych pro jejich nakladatelství nechtěla napsat knihu. V té době to pro mě znamenalo pokračování zázraků a kouzel spojených se Zlatým oříškem.
Jakého úspěchu si nejvíce ceníš od vítězství ve Zlatém oříšku?
Samozřejmě si nejvíc cením vydání mé prvotiny Ramand. Vypráví o dítku, které si moc přeje dospět. Přání ho zanese do kouzelného světa snů – do Ramandu. Vidí zde zaslepené dospělé, co kácí krásné lesy, i ty, co již snít zapomněli. Zároveň však musí pomoci starému králi zachránit zem před záhubou. Knihu vydalo nakladatelství Modrý slon v rámci programu podpory čtení u začínajících čtenářů, takže v běžných knihkupectvích ji nenajdete. Knihu lze objednat pouze na internetu a domů vám dojde poštou. Jde o takzvanou „knihu na jméno“, což je program, který má motivovat děti ke čtení.
O jaký program se jedná?
Podrobné informace najdete na webové adrese www.modryslon.com. Stačí vyplnit jméno dítěte, jeho sourozence, nebo nejlepšího přítele a místa, kde bydlí. Počítačový program potom tyto skutečnosti vepíše do děje knihy. Umožní tak dětem stát se součástí knížky a děti si pak v podstatě čtou příběh o sobě.
Myslíš, že ti soutěž pomohla i v jiné činnosti, studiu apod.?
Ano, dokonce bych řekla, že mi pomohla rozšířit obzory. Do té doby jsem se věnovala pouze tvůrčímu psaní, obesílala jsem nejrůznější literární soutěže a žila spíše do sebe. Pak kromě nabídky napsat knihu jsem dostala i nabídku začít s činností v Dětské tiskové agentuře. To mě přivedlo k žurnalistice, což je rovněž nesmírně zajímavá, ačkoliv v dnešní době poměrně stresová a ne zcela objektivní, záležitost.
Chceš své činnosti věnovat profesionálně?
Tvůrčím psaním se obecně příliš živit nedá, zvládnou to jen tak tři lidé v Česku. Žurnalistika mě také neláká právě kvůli vypjatému prostředí. Scénáristkou v divadle či ve filmu se už vidím spíš, ale všechny cesty jsou otevřené, dokud se člověk nerozhodne. Třeba ze mě nakonec bude moderátorka nebo právnička.
Sleduješ Zlatý oříšek i dnes, zaujal tě někdo ze soutěžících?
Zlatý oříšek sleduji pravidelně, loni jsem za Dětskou tiskovou agenturu s pár dětmi natáčela rozhovory. Letos dokonce pořádáme talkshow s průřezem několika ročníky soutěže. Najdete zde děti, které získaly oříšek v roce 2004, i letošní finalisty. Už teď vám mohu slíbit rozhovory s pěveckým sborem Boni pueri, se spisovatelkou Agátou Kestřánkovou, nebo s tanečním souborem Cikne čhaja. Výsledný pořad pak bude odvysílán na stránkách Zlatého oříšku i na našem serveru Malé (ale naše) noviny.
Co bys doporučila úspěšným dětem a kolektivům, které se do Zlatého oříšku hlásí?
Především vytrvalost. Samotné sny nestačí, musíte mít odvahu něco dokázat a jít si za tím pevným krokem. A ať nevěší hlavu ti, kteří neuspějí. Protože pravým úspěchem je už jen možnost věnovat se svému koníčku a dělat ho zatraceně dobře.