Co právě dělám?

14.06.2023
Duisburg EYCH
Jeden z nejdůležitějších závodů sezóny na který jsem se moc těšil, ale byl jsem i trochu nervozní, protože šlo samozřejmě o titul mistra Evropy. Pro mě to i znamenalo, že když vyhraji, tak vyhraji i celkový evropský pohár v boulderingu. Do Duisburgu jsme přijeli o dva dny dříve než jsem lezl, a tak jsme s kamarádi jen tak odpočívali a snažili se zapomenout na závodní stres . V pátek jsme měli kvalifikaci, jelikož tyto závody byly součástí RUHR Games, tak atmosféra tam byla úžasná po celou dobu ,protože tam nebyli jenom lezci ale spoustu dalších sportů.
Kvalifikace sama o sobě nebyla těžká a do semifinále nás postupovalo 24. Na místě závodů jsme bojovali s velkým vedrem. Bouldery v kvalifikaci byly dost dynamické a silové, proto jsem zalezl v rámci možností docela dobře a postupoval jsem z třetího místa. Nebyl jsem s tím spokojený, protože jsem jeden boulder netopl, který mě stál první postupové místo, ale v semifinále jsem byl a to je hlavní. V sobotu jsme měli volno takže kluci se tam o mě starali abych měl klid a abych právě zapomněl, tak nějak na ten stres za což jim děkuju.
V neděli ráno bylo semifinále. Cítil jsem se opravdu dobře. Ráno jsem přišel do izolace a pozdravil se s kluky, které znám a čekal na prohlídku. Potom nastal čas a rozhodčí nás zavolal na prohlídku. Bouldery vypadali opravdu těžce. Cesty byly dost silové a dynamické, což je můj styl. Po prohlídce jsme se vrátili na zpátky a já se začal rozlézat. A potom už jenom čekal než půjdu na řadu, což mi uteklo docela rychle, protože jsem se těšil a taky kvůli Martinovi z fyzia s kterým jsem se opravdu nenudil. Nastal už můj čas rozhodčí zavolal mé jméno a já šel do callzony, kde všichni vypadali zklamaní a jako kdyby každou chvíli měli z toho vedra zkolabovat. Nenechal jsem se tím rozhodit a šel na řadu první boulder byl dost dynamický a silový, ale s tím jsem si poradil a dal tento boulder na druhý pokus, což mě nabudilo a dalo energii a odvahu na další bouldery, které jsem potom všechny jako jediný topl a tím pádem šel do večerního finále z prvního místa a opravdu jestli mě něco dalo ještě větší motivaci vyhrát Mistrovství Evropy byl Český tým a moje rodina protože cítit jejich podporu a radost když jsem topoval bylo k nezaplacení. Potom jsme šli s kamarády na jídlo, protože v 15:30 jsem musel být zpátky v izolaci. Když už se blížil čas jít do izolace a všichni mi popřáli hodně štěští. Nebyl jsem ani tolik nervozní. Řekl jsem si, že prostě polezu tak jak umím. Když jsme byly na prohlídce, tak bouldery vypadali opravdu těžce a bylo tam i velké vedro. Když jsem šel do callzony a ptal jsem se rozhodčího kolik je tam tak zhruba stupňů a on mi na to řekl, že vepředu je teploměr a ukazuje 30 stupňů. Říkal jsem si, že první boulder který je po lištách bude v těchto podmínkách hrozný, ale podmínky měl každý stejný. Když jsem začal lézt cítil jsem velkou podporu od všech a hlavně od týmu. První boulder jsem topl na druhý pokus. Byl jsem opravdu v té správné lezecké flow. Druhý boulder jsem topl taky na druhý pokus. Říkal jsem si že by to mohlo opravdu vyjít, tak nějak jsem tušil, že třetí boulder rozhodne. Začal jsem lézt a říkal jsem si, že teď ukážu, co dokážu a tak jsem flashoval třetí boulder a tímto jsem si zajitstil , co jsem zjistil až později, že v posledním boulderu mi stačila zona a já si myslel, že když topnu poslední, tak určitě vyhraju. Nechtěl jsem to nechat náhodě a začal lézt poslední boulder, když jsem skočil do zony, tak všichni začali řvát a z toho jsem poznal, že jsem se právě stal mistrem Evropy, ale i tak jsem to chtěl topnout a taky se povedlo. Hned na flash. Byl jsem opravdu šťastný, ale nechtěl jsem brečet, ale když se potom za mnou rozběhl můj velice dobrý kamarád Lukáš Mokroluský se slovy, že jsem to dokázal a se slzou v očích musel jsem taky žačít brečet potom jsem šel za zbytkem týmu, kde jsem viděl, jak jsou z toho štastný a jak můj tatka brečí. Potom jsem volal i mamce, která taky brečela a já byl opravdu štastný. Odvezl jsem si můj druhý titul Mistra Evropy a výhru celkového evropského poháru v boulderingu. Moc děkuju všem, kteří tuhle jízdu jeli se mnou a pomáhali. Díky mé rodině,mému trenérovi,reprezentačním trenérům,všem sponzorům,celému týmu a mým kamarádům. Ještě bych chtěl dodat, že tímto začínám a mám v plánu tento rok ještě spoustu věcí jako vyhrát mistra Evropy na lano, většinu evropských poháru na lano a přivézt si zlato z Mistrovství Světa a pak nějaké zajímavé projekty na skalách.
Tak mi držte palce a já se budu snažit všechny moje cíle naplnit
Honza Štípek
Ústí nad Labem
Děkuji za podporu : Rock Empire , Hudy , Lano, Statutární město Ústí nad Labem, 3-2-1 GoCheck, Shybuj.cz , Hospul , Virgingrip a ČHS.

02.05.2023
Mám za sebou zatím dva závody evropského poháru v boulderingu byl jsem zátím druhý a čtvrtý tím pádem jsem zátím v evropském poháru na druhém místě

18.04.2023
Postup do reprezentace a začátek Evropských závodů. Už jsem tento rok stihl vyhrát oba dva nominační závody na boulder takže do reprezentace na bouldering jsem se dostal z prvního místa. Další závod co jsem zvádl je jeden z nominačních závodu na Obtížnost který jsem taky vyhrál.
A tento víkend už pojedu bojovat o snad první zlatou medaili z evropského poháru v Soure (Portugalsko) za rok 2023 tak mi držte palce
(18.4.2023)